Alzheimer centrum – Alzheimerova choroba

Seniorcentrum Pohoda slouží také jako alzheimer centrum pro nemocné alzheimerovou demencí. Někdy bývá těžké u blízkých v počátcích odhalit tuto nemoc. Jaké jsou příznaky alzheimerovy choroby a její stádia?

Alzheimerova choroba – průběh a stádia

Průběh Alzheimerovy choroby bývá charakterizován progresivním zhoršováním stavu na rozdíl od demence vaskulárního typu, kde je zhoršování výrazně kolísavé.

Příznaky Alzheimera

V počátečních stádiích dochází ke změně osobnosti. Prvními příznaky alzheimera bývají sklony k zapomnětlivosti, ztráta dřívějších zájmů, ochuzení myšlení, apatie, úpadek v etické a estetické sféře. Dále přicházejí poruchy soudnosti, logického úsudku, řeči, prostorové orientace a představivosti.

Dále se při alzheimerově nemoci postupně rozvíjejí poruchy kognitivních funkcí, zejména paměti. Ta bývá porušená ve všech složkách. Nejvíce bývá postižena krátkodobá paměť, naopak výbavnost u dlouhodobé paměti může být ještě po nějakou dobu zachována.

Alzeheimerova demence – pozdější stádium

V pozdějších stádiích alzheimerovy demence pacienti někdy nahrazují výpadky paměti konfabulacemi, tj. nápady hodícími se jako odpovědi, ale neodpovídajícími pravdě. V posledních stádiích Alzheimerovy choroby je paměť porušena tak silně, že dochází k amnestické dezorientaci v místě, čase a nezřídka i v sociálních vztazích.

Odlišný průběh u různých jedinců

Alzheimerova choroba postihuje každého jedince jiným způsobem. Forma a průběh nemoci závisí z velké části na tom, o jakou osobnost se jednalo před počátkem onemocnění, jaká je pacientova fyzická kondice a jaký byl jeho životní styl.

Ne každý postižený Alzheimerovou nemocí vykazuje všechny níže uvedené příznaky. Každý je postižen trochu jinak. Některé z příznaků se vyskytují v několika stádiích onemocnění, např. některé poruchy chování, které jsou uvedeny ve třetím stadiu, se mohou vyskytovat ve druhém.

Kdykoliv v průběhu nemoci může nastat krátké, přechodné zlepšení stavu a vyjasnění mysli.

Alzheimer centrum – péče o nemocné

Členění na stádia slouží nejen jako pomůcka – průvodce průběhem nemoci. Je užitečné také proto, aby se pečovatelé nejen v našem alzheimer centru mohli připravit na péči a problémy, které je pravděpodobně čekají v budoucnosti.

Pro lepší porozumění bývají příznaky a průběh nemoci obvykle rozděleny do tří stádií: počáteční, střední a pozdní.

Nezávazná rezervace

Alzheimerova demence – počáteční stádium

Počáteční stádium nemoci bývá často přehlíženo. Profesionálové, příbuzní i přátelé osoby s DAT je často nesprávně považují za příznaky stárnutí.

Počátek Alzheimerovy demence je plíživý a nenápadný, postupně se začínají objevovat první subjektivní a obvykle nespecifické příznaky a potíže.

Protože nemoc začíná pozvolna, bývá těžké určit přesnou dobu jejího počátku. Charakteristickým rysem pro toto stádium je, že lidé v této fázi demence jsou ještě relativně soběstační (s určitou větší či menší dopomocí a službami) a aktivní.

Mohou být například po určitou část dne či týdne sami. Postačuje jim, pokud jim je zajištěna terénní forma pomoci. Naše alzheimer centrum poskytuje pečovatelskou službu v domovech nemocných.

Důležitý je také občasný dohled a dopomoc ze strany rodinných příslušníků, telefonická konzultace, různé návody a upomínky (kterým zatím rozumějí) a podobně.

Alzheimerova choroba – diagnóza

Na základě vyšetření (zdravotní anamnéza, klinické a laboratorní vyšetření a zobrazovací vyšetření mozku, gerontopsychiatrické testy) je stanovena diagnóza demence a pravděpodobného onemocnění, které jí způsobuje.

Demence znamená globální postižení intelektových schopností, tedy poruchy paměti i další kognitivní funkce

Jak funguje normální mechanismus paměti?

Paměť je schopnost získávat vědomosti a informace různého druhu, vštípit si je, aby se uchovaly, a na žádost je vyvolat, aby se znovu obnovily. Představte si, čím by se stal váš život bez paměti? Mohli byste číst? Psát? Komunikovat? Přemýšlet? Učit se? Rozhodovat se? Ztratit paměť by znamenalo ztratit svou individualitu a autonomii: být zbaven většiny možností a potěšení, které život nabízí.

Člověk má obecně dva druhy paměti: krátkodobou a dlouhodobou. Všechno, co v kterémkoli daném okamžiku slyšíme, vidíme, chutnáme, čicháme nebo pociťujeme (pět smyslů), vystupuje nejprve do naší krátkodobé paměti. V tomto malém předpokoji naší vyšší paměťové komory setrvává informace maximálně 20 až 30 sekund. Během půl minuty musíme provést selekci.

Důležité informaci věnujeme pozornost a zbytek pustíme z hlavy. Když chceme prodloužit dobu zadržení informace, musíme ji přesunout do komory dlouhodobé paměti, velkého skladiště, jemuž běžně říkáme „paměť.“

Narušené ukládání do paměti

Pokud někdo trpí alzheimerovou demencí (třeba v důsledku DAT), nedokáže již přenášet informace ze své krátkodobé paměti do dlouhodobé. Jeho schopnost absorbovat informace je narušena a to v praxi znamená, že už si nedokáže zapamatovat, co se kolem něho dělo před pouhými 30 sekundami.

Přímé důsledky poruchy paměti u alzheimera

Jedním z prvních symptomů alzheimerovy nemoci je to, že se osoba s DAT nedokáže pohybovat v oblasti, která je pro něho nová a neznámá, jako každý jiný člověk, i ten, kdo trpí mírnou formou demence, když prochází po ulicích neznámého města, snaží se zapamatovat si řadu orientačních bodů, jako jsou jména ulice, obchody nebo věž kostela.

Neorientuje se ve vlastním známém prostředí domova, při odchodu ztrácí orientaci v místě a návrat zpět je nemožný. Také má problémy s orientací v čase. Člověk s počínající demencí se bude neustále ptát: „Kolik je hodin? Co je dnes za den? Jaký je rok? Současnost začíná prolínat z minulostí.

Není těžké uhodnout, co je příčinou, čas se nezastaví, jeho nejvýznamnější charakteristikou je změna. Na vysvětlenou, abychom věděli, kolik je hodin, musíme se několikrát denně podívat na hodinky nebo na hodiny a pak si „vytisknout“ hodinu a minuty do paměti. Když se nám to nepodaří, je pro nás stálou záhadou, kolik je vlastně hodin.

Osoby s DAT v počátečním stadiu demence přivádějí lidi kolem sebe na pokraj zoufalství, když jim stále znovu kladou tutéž otázku. Jakmile uběhne chvilka, už si nevzpomínají, že se na to ptali, ani že jim někdo odpověděl. Ze stejného důvodu si přehrávají jedno CD několikrát denně a při tom vyprávějí tutéž historku s vědomím, že jí říkají poprvé.

Rodinní příslušníci mají ještě další důvody si stěžovat, že jejich příbuzný s demencí už není schopen se zapojit do rozhovoru o něčem, co se stalo nedávno. Nedokáže ani odpovědět na jednoduché otázky typu: „Co jsi dnes snídal?“, nebo: „ Navštívily tě včera děti?“. Jeho narušená schopnost ukládání do paměti také znamená, že bude stěží schopen absorbovat jakoukoli novou informaci. V této fázi již dochází k poruchám soustředěnosti, pozornosti.

Velké ztrácení a hledání věcí

Jakmile začne „velké zapomínání,“ začíná (obvykle) zároveň s ním i „velké hledání“. Člověk s demencí neustále něco ztrácí, protože si nepamatuje, kde to nechal. A protože v tomto „mlhavém“ stavu demence přikládá svému majetku vyšší význam než v minulosti, snaží se ještě víc, aby si ho ukládal na bezpečné místo. Výsledkem je to, že tráví část svého času hledáním.

Časté bývá obviňování příbuzných z krádeží jejich majetku, úmyslného schovávání věcí denní potřeby např. peněženky, kabelky, doklady, ale i oblečení. Kvůli porouchanému procesu ukládání do paměti se u lidí s demencí velmi rychle objevuje problém s poznáváním nebo zapamatováním si nových lidí, tedy těch, kteří vstoupili do jejich života teprve nedávno. To může být velmi bolestná zkušenost.

Toto jsou přímé důsledky narušeného ukládání do paměti:

• dezorientace v neznámém prostředí,
• dezorientace v čase,
• opakované kladení týchž otázek,
• Osoba s DAT rychle ztrácí nit vyprávění,
• nedokáže odpovědět na žádnou otázku týkající se nedávných událostí,
• nedokáže se naučit nic nového (PC, mobilní přístroje, nová technologie u domácích spotřebičů),
• pacient ztrácí věci, neuvědomuje si, že jsou jeho,

• dezorientace, pokud jde o neznámé lidi,
• pacient rychle zapomíná na schůzky, není schopen zapamatovat si ze dne na den, později z hodiny na hodinu,
• časté změny nálad, výrazné emoční poruchy.

ŽÁDOST O PŘIJETÍ

Nepřímé důsledky narušeného ukládání do paměti:

• vyhýbání se kontaktu s druhými osobami, uzavřenost, úzkostné stavy,
• ztráta iniciativy, emoční labilita, ztráta energie,
• budování fasády: lži a (vychytralé) vyhýbavé odpovědi, již je přítomna konfabulace,

• popírání zapomnětlivosti, v této fázi nemoci osoba s DAT obviňuje svého životního druha, nebo celou rodinu, že jsou a vině oni, „ to oni mi všechno schovávají, berou,

• závislost na druhém, občas si dokonce činí na někoho cizího nároky, vidí v cizí osobě svého blízkého a nárokují si jeho pozornost (častý jev v pobytových službách, kdy si dva zcela neznámí osoby s DAT chovají jako partnerský pár, podle vzoru manželka x manžel, nebo ženy si zaměňují druhé ženy se svými dcery a pečují o ně podle vzoru matka x dítě,
• v počátečním stádiu dochází k projevům agresivity, depresivních stavů, podezíravosti vůči okolí,
• hromadění zbytečných, často nesmyslných věcí denní potřeby,
• fyzický neklid (chození sem a tam), stále jsou v pohybu, pozornost a soustředěnost je porušena,
• nadměrná spotřeba jídla, projevy žravosti, může se objevit nadměrné pití alkoholu a kouření cigaret (jednu za druhou).

S postupem Alzheimerovy demence se problémy stávají výraznějšími a stále více znesnadňují osobám s DAT jejich každodenní život.

Střední stádium alzheimerovy choroby

Střední stádium už vyžaduje celodenní péči, kterou nabízí také naše alzeheimer centrum. Rodinní příslušníci pečující v domácím prostředí obvykle plně a využívají služeb terénních, domácí péče, respitní péče a alzheimcenter, nebo osobní asistencí.

Osoby trpícími poruchami uvedenými u středního stádia nemocí bývají také často umisťováni do pobytových sociálně zdravotních zařízení, kde se jim dostává profesionální péče po celý den.

Alzeheimer centrum Pohoda – nezávazná poptávka ubytování>>

Toto stádium syndromu demence trvá u Alzheimerovy choroby 2-10let a  je provázeno omezenou soběstačností, dezorientací, potřebnou pomoci v jednotlivých denních aktivitách a potřebou trvalého dohledu.

Lidé s demencí jsou schopni vykonávat určité aktivity, kvalita jejich života je v mnoha ohledech dobrá či velmi dobrá, radují se z určitých aktivit či skutečností, které jsou schopni vnímat, více či méně uspokojivě komunikují.

Alzheimer centrum Pohoda – aktivity

Tito lidé se zapojují do programových aktivit, profitují z nich a nevyskytují se u nich (či jsou zvládnutelné a přechodné) závažné poruchy chování (neklid, agitovanost, agresivita, atd.), či jiná psychologická symptomatologie (halucinace). Seznam aktivit našeho alzheimercentra najdete tady >>

Lidé v této fázi alzheimerovy demence profitují z pravidelného denního rytmu a zapojování do programových aktivit (PA) – podle svých individuálních možností. Zavedení tohoto pravidelného režimu vede k vytvoření řádu v péči, který pacientům v této fázi demence přináší užitek: zaujetí aktivitami, vedení k soběstačnosti, kvalita života a podpora důstojnosti, zachování normálního rytmu, kdy je jeden naplněn aktivitami a noc slouží k odpočinku.

Virtuální prohlídka

Alzheimer centrum – terapie

Patří sem také jednotlivé nefarmakologické přístupy, cílené terapie (kinezioterapie, smyslové terapie, reminiscence, muzikoterapie, kognitivní rehabilitace, senzorická stimulace, taneční terapie, zooterapie, a podobně), u nichž lze důvodně na základně množících se vědeckých důkazů očekávat pozitivní efekt na zachování soběstačnosti, fyzické kondice a eliminace poruch chování.

Všechny tyto činnosti jsou součástí komplexní – komprehenzivní péče o osoby s DAT v pobytové sociální službě se zvláštním režimem. Zvláštní režim – je pojmenování specifické, odborné péče o osoby se syndromem demence.

Poslední stádium alzheimerovy choroby

V tomto stádiu, již dochází k rozpadu dlouhodobé paměti, drolící se paměť také odstraňuje důležité biografické informace. Následkem je, že osoba s DAT není schopna vnímat sebe a okolí v reálném čase, například zapomene, že je v důchodu, a bude chtít odejít do práce.

Příbuzní, pečující, si budou muset vytvořit celé spektrum taktiky a triků a přesvědčovacích metod, aby se nemocnému zabránili neustálému odchodu na své minulé pracoviště.

Může se také jednat o návrat v čase v podobě zažitých rituálů – např. žena v domácnosti, která pravidelně nosila obědy svému manželovi do zaměstnání, se bude dožadovat denně tuto činnost vykonat.

Postupná destrukce dlouhodobé paměti, návrat do minulosti

V tomto stádiu již nepoznává svůj byt, svůj dům, ale i mnoho let s láskou opečovávanou zahrádku. Mizející paměť způsobuje, že postižený člověk se propadá stále dál a dál do svých vzpomínek na minulost.

Také to znamená, že jeho prožitky jsou ovládány tématy, která byla pro něj důležitá v minulých obdobích jeho života. Farmář na penzi bude chtít několikrát denně jít podojit své krávy. Když mu v tom někdo brání, je rozrušený, zlobí se, nebo je smutný. Totéž platí o ženě v domácnosti, která zoufale čeká, až se její děti vrátí domů ze školy, nebo že je opět dítě, kterému se stýská po rodičích.

Typickým projevem u osob s DAT je chování panenek, plyšových hraček, dožadují se vození kočárků. Jak demence postupuje, je pro osobu s DAT stále obtížnější myslet na to, kdo je a co dělá. Schopnost přemýšlet o svých pocitech a o svém chování vyžaduje značnou míru zpracování myšlenek.

Jak osoby s DAT komunikují?

Hledání správných slov znamená, že rozhovor je pomalejší a obtížnější než normálně. U mnoha osob s demencí je příliš pomalý a příliš obtížný.  Proto není divu, že se stále méně snaží vůbec o čemkoli mluvit. Jak degenerativní onemocnění postupuje, nemocný už nedokáží vést rozhovor s okolím z jednoduchého důvodu: jejich slovní zásoba, která kdysi byla pestrá, se nyní smrskla na pouhých několik slov.

Schopnost konverzovat nyní dosáhla úrovně batolete. Mnoho osob s DAT v této fázi podobně jako batole, jímž kdysi byli a učili se mluvit, opakuje slova a věty, které slyší u druhých. S postupným involučním zpětným chodem nejsou schopni mluvit. Ale než dosáhnou tohoto stadia, je docela možné, že někdo může přejít do jazyka, jímž mluvil jako dítě.

Důsledky procesu mizející paměti :

• úplná ztráta instrumentálních činností – vaření, vařit kávu, používat domácí spotřebiče,
• řídit auto, nakládat s účty, s financemi),
• úbytek slovní zásoby, zhoršení schopnosti mluvit, slovní salát, dochází až k úplné ztrátě komunikace (afázie),

• úplná ztráta orientace vlastní osobou, neschopnost poznat partnera a vlastní děti,
• mrtví z minulosti jsou „vzkříšeni“ – tatínek a maminka žijí, osoba s DAT je v involučním zpětném chodu ve věku 6letého dítěte.

• neschopnost zvládat sebeobslužné úkony – neschopnost výběru ošacení, nezvládnutí oblékání jednotlivých svršků, neschopnost provádět denní hygienu, neschopnost použití toalety, inkontinence je již úplná, neschopnost výměnu inkontinentních pomůcek,
• změna, rozpad osobnosti, výrazné poruchy myšlení,

• výrazné poruchy emočního prožívání, výrazné poruchy smyslů – čich, zrak, hmat,

• nepoznávání libých i nelibých zvuků- nebezpečí úrazu pro nerozpoznání výstražných světel a klaksonů. Na ulici nerozpozná nebezpečí jedoucího auta, vlaku,
• výrazná porucha termoregulace – nebezpečí přehřátí, nebo podchlazení.

Pro pozdní stádium je typická úplná nesoběstačnost spojená se zhoršením zdravotního stavu.

Příznaky pozdního stádia alzheimerovy nemoci:

• potíže s příjímáním potravy, s polykáním,
• neschopnost poznat dobře známé předměty, předměty denní potřeby,
• neschopnost porozumět mluvenému slovu – sedněte si, napijte se, nejenom že nerozumí významu slov, ale nepoznává ani předměty,
• je přítomna emoční oploštění, mimika je výrazně porušena,
• špatná chůze, časté pády,
• upoutání na vozík nebo lůžko,

V tomto stádiu je nezbytná profesionální zdravotní a sociální péče v zařízení typu Alzheimer centrum – domov pro seniory se zvláštním režimem.

Lidé s demencí v této fázi profitují z individualizované asistence a z aktivit individualizovaných podle jejich potřeb. Jejich stav pokročil již natolik, že se na režimu programových činností v zařízeních nemohou podílet.

Nezávazná rezervace

Alzheimer centrum pro poslední stádium

V poslední fázi jsou osoby s DAT upoutání na lůžku, myšlení a chování odpovídá věku malého dítěte – do 2 let věku. Tato fáze je pro všechny zúčastněné velmi skličující. Jejich nejbližší prochází stejnými stádii kognitivního vývoje jako dítě (jak popsal slavný švýcarský psycholog Piaget), ale v opačném pořadí.

Také pokud jde o mozek, vrací se pacient s demencí ke svým počátkům. Zkrátka staré rčení „druhé dětství“ (pojem dávno zapomenutý) obsahuje víc pravdy, než jsme si my (odborníci) dlouhou dobu byli ochotni přiznat.

Alzheimer centrum Pohoda – nezávazná poptávka nebo rezervace

[template id=“4496″]

Alzheimer centrum – veškeré novinky najdete také na Facebooku >>